Potopa

31. ledna 2013 v 20:20 |  pokusy o verše;-)

Venku jenom trochu deště
v mých očích ale potopa
brečím, chci být s tebou ještě
nebo se někam zakopat

ty už se zase směješ
a mně se chce řvát
bůhví, co mi v duchu přeješ
mohla bych hádat tisíckrát

nic není věčně
ale mohli jsme být spolu dýl
možná mý děkuju znělo málo vděčně
kéž by mi úsměv už vzpomínky smyl.
 


1.máj Sněžky čas

3. května 2012 v 18:18 |  pohledem přes objektiv
Někdo na 1. máje vyspával kocovinu a někdo vyrazil na Sněžku...
Víc nemám co dodat... :)







 


Věnováno noci

5. ledna 2012 v 19:17 |  pokusy o verše;-)
Před spaním člověku někdy táhnou hlavou zajímavý myšlenky. A někdy myslí ve verších ... Původně byl i zamilovaný dovětek, poslední sloka, ale byla vyškrtnuta z programu, zněla divně...

Spadla tma.
I se zavřenýma očima nemůžu spát.
Mohla bych ovečky počítat,
ale mozek nevnímá.

V křišťálové kouli noci každá myšlenka
jako neodbytná svůdná milenka
mě kolíbá.
Usínám v obětí s peřinou a plyšovým medvědem.
Možná je moje záliba
šťourat se v tom, co nesvedem.

Když se kočka sluní

2. ledna 2012 v 14:10 |  pohledem přes objektiv
Jedna letní a kočičí...
čičičíí...
:)


Bude zima...

9. listopadu 2011 v 18:48 |  pohledem přes objektiv
Červánky sice naznačují, že máme zítra vytáhnout šály, ale stejně jsou krásný... A já zimu ráda...;-)


Sláva trapasům...

1. listopadu 2011 v 21:19 |  každodenní smog
Přijdu do knihovny, že si chci pujcit tu a tu knížku. "...Zajeď si do dospělýho oddělení." Fajn.
"Dveře se otvírají,..." ...vejdu do výtahu.... " Dveře se zavírají..." . -->1. patro - dospělí.

Na celým oddělení nevidím nikoho jinýho než paní u počítače, ke mně zády. V duchu si říkám, že tuhle knihovnici jsem tu ještě neviděla. "Dobrý den, já vracím tuhle knížku a chtěla bych si půjčit tuhle..." Spustím a ukazuju jí lísteček s titulem knížky. Paní trpělivě čeká,až se vyžvaním, pak se začne podezřele usmívat. V tu chvíli se podívám za ní a dojde mi, že je něco špatně. Za rohem skříně sedí u počítačů další tři lidi a vesele mě sledují. Předtím jsem je kvůli skříni neviděla. Podívám se znova na mou oběť a ta s úsměvem od ucha k uchu: "Ale já tu nepracuju..."

No paráda. Ať žijou trapasy!

Omluvím se a jako na obrtlíku se otočím. Pravá paní knihovnice zrovna přišla a taky se nějak směje. Nejspíš to slyšela. doufám, že je sklerotická a nebude si na mě už pamatovat, až zas příště přijdu...A snad příště oslovím správnou paní...

Zoo Praha

29. září 2011 v 16:46 |  pohledem přes objektiv
malá vzpomínka na prázdniny a výlet do Prahy do ZOO... těch fotek mám ještě víc, ale nebudu vás zahlcovat,abyste nebyli znuděni...;)



















Vztyk!



slONI

Blahopřání s kočkou

22. září 2011 v 17:01 |  čmárací bloček
Tuhle malůvku jsem použila jako blahopřání mamce k narozeninám. Malovala jsem to podle fotky i když na tý byla kočka trochu jinak posatená, než na mým obrázku. Ale to bylo způsobeno tím, že jsem to obšlehávala u PC a mamka neměla moc dobrou náladu a tak mě vykopla. Samozřejmě jsem jí nemohla říct, co to dělám, když to mělo být pro ní překvápko. Tak jsem se radši zbalila a zbytek dodělala v klidu svého pokojíčku pěkně po paměti. Taky jsem si to trochu ulehčila a místo rozvětvené koruny stromu jsem namalovala jen flekaté zelené pozadí...
Možná trochu nezvyklé téma na blahopřání, ale co, naše kočka je halt všude...;)
A za případné nedostatky se bystrému oku dobrého malíře předem omlouvám. Přece jen s temperama nemám tolik zkušeností a nejsem profík..;)
Dovnitř jsem vepsala:
K narozeninám Ti přeji všechno nej,
málo se mrač, raději se na svět směj.
K tomu hodně štěstí, zdraví,
ať tě to to s námi baví
*podpis*

Tákže...

21. září 2011 v 21:51 |  každodenní smog
Tákže...
jsem se ptala Colorky, jestli neví, jestli má Kadet už někoho do tanečních. Prej jde s Žofkou. Uplně mi to pokanilo náladu, poněvadž jsme byla vážně rozhodnutá se ho dnes zeptat.
Tákže jsem se nezeptala.

A pak jsem se od Žofčiny kamarádky dozvěděla, že Žofka se rozhoduje mezi dvěma klukama. Tákže to Kadet u ní nemá jistý. Mám takovej pocit, že o tom možná ani neví...

Tákže ( to slovo se mi líbí čím dál víc...) se mi náladička zas o chloupčínek zlepšila. Zvlášť po přátelské "rvačce" s Kostí, která se posléze zvrtla v tancování polky po chodbě školy a následné vtančení do třídy.

Tákže... to by pro dnešek mohlo stačit ( možná, že k vaší radosti...), už dnes nemám o čem psát ( rozuměj, že se mi nechce, protože den má 24 hodin a to znamená, že se vždycky něco najde...)

Tákže...brou nóc...;)

Kam dál