Pan Optimismus - lék na bolest

22. prosince 2010 v 14:17 |  téma týdne
každej má nějakou tu bolístku. Někoho trápí spory v rodině, někoho zrada kamaráda, někoho nešťastná láska, neúspěch, chudoba, obyčejné chmury a špatná nálada, ...

Někoho dušička bolí víc, někoho míň. Ale každej když si prožívá trápení, vidí to svoje jako to nejhorší, nejbolestivější.

Někdy přijdu domů a mám náladu takříkajíc pod psa. Spíš pod dva psy, řekla bych. Na nic se netěším, nic se mi nechce, nic mě nebaví, všechno vidím černě. Někdy úplně bezdůvodně.

Ale přitom vím, že jsou lidi, kteří jsou na tom mnohem hůř. Někoho doma týraj rodiče, šikanujou spolužáci, dalšímu třeba někdo umřel,... a já se tu rozčiluju po hádce s mámou, která byla vlastně v právu, protože jsem na ni byla drzá atd...

A je strašný, když slyším, kolik lidí si bere život, vraždí se, týrá, znásilňuje,... A já s tím nemůžu nic dělat. Vůbec nic. Svět je hnusnej. Svět není fér , ale to taky nikdo nesliboval. Myslím, že když už tu jsme, měli bychom se snažit bojovat.
A každá bolest jednou přebolí. člověk nemůže být stále štastnej, ale ani bolest nemůže nikdy trvat věčně. Třeba se nám vrátí smutná vzpomínka na někoho, kdo tu už není, ale bude to už jen  minulost a přijdou další lidé, se kterýma nám bude fajn a který budem milovat. Samozřejmě by nebylo fér úplně zapomenout na ty, co jsme ztratili, ale co se stalo, stalo se a život jde dál. Musíme se stím nějak porvat. A myslím, že nejlepším lékem na vše je optimismus.

Vždycky budou dny, ve kterých bychom nejradši požrali všechny lidi na světě, ale taky dny , kdy máme chuť tancovat uprostřed náměstí a objímat cizí lidi na potkání.

Ale i když jsme na dně a máme pocit, že karta se už nikdy neobrátí a slunce už nikdy nevyjde, myslím, že nemáme právo hned si řezat žíly. Ublížili bychom tím dalším x lidem a to nemá cenu. Třeba právě zítra budem šťastní, že jsme si ty žíly nepodfikali. Třeba zrovna zítra zažijeme něco úžasného.

Není lepší těšit se na zítřek jako na další díl oblíbeného televizního seriálu? čekat, s čím přijde a když zrovna na nás nebude štěstí, co třeba udělat radost někomu jinému? Milým slovem, úsměvem,... někdy je to těžké, ale třeba by to udělalo radost i nám, nejen ostatním.

Doufám, že tenhle článek nevyzněl jako klišé. Jen jsem chtěla říct, že nikdy není tak špatně aby nemohlo být ještě hůř a že bychom neměli ztrácet naději.

Přeju dostatek optimismu ;-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 writterworld writterworld | Web | 22. prosince 2010 v 14:25 | Reagovat

Mačička s plným žalúdkom chváli tento článok , hoci často pána Optimismusa nestretáva .

2 MissAbby MissAbby | Web | 22. prosince 2010 v 14:54 | Reagovat

krásný článek!!!!!!!!! taky bych občas požrala všechny lidi na ulici :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

3 writterworld writterworld | Web | 22. prosince 2010 v 16:01 | Reagovat

Kujem :)

4 Bloody Desire Bloody Desire | Web | 22. prosince 2010 v 22:09 | Reagovat

Hrozne mi tvôj článok pomohol..Práve teraz som asi na dne...Neviem,ale viem,že je to hrozné keď sa všetci smejú a ty plačeš..A nikoho nezajíma proč..a o to horší keď je to rodina..

5 Maťa Maťa | Web | 23. prosince 2010 v 8:27 | Reagovat

nádherné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama